
| Gender Studies zahajuje projekt Zaměstnavatelé pro sladění pracovního | 11/2008 - 12/2009 celá ČR |
Gender Studies zahajuje projekt Zaměstnavatelé pro sladění pracovního a osobního života[31.12.2008, Gender Studies, o.p.s,] Od listopadu 2008 realizuje Audit firem zaměřený na slaďování osobního a pracovního života Od poloviny příštího roku nabídneme zaměstnavatelům certifikovaný audit, který zhodnotí politiky firem zaměřené na rovné příležitosti žen a mužů a sladění osobního a pracovního života a nabídne doporučení pro zlepšení. Firma, která projde auditem, získá certifikát respektovaný na evropské úrovni. Pokud ale máte zájem o analýzu ve vaší firmě již teď, neváhejte nás kontaktovat. Ocenění Firma roku I v příštích letech se budete moci přihlásit do soutěže Firma roku: Rovné příležitosti. Jak na rovné příležitosti u vás ve firmě? Ke konci roku 2009 vám představíme manuál jak realizovat programy pro sladění osobního a pracovního života. Již teď vám ale můžeme nabídnout publikace, které vám poradí jak začít s rovnými příležitostmi u vás ve firmě. Např. Rovné příležitosti jako společenská odpovědnost firem, Náklady a zisky rovných příležitostí pro ženy a muže, Rovné šance jako konkurenční výhoda. Užitečné informace naleznete samozřejmě i v elektronickém měsíčníku Rovné příležitosti do firem, který vám díky projektu Zaměstnavatelé pro sladění pracovního a osobního života budeme nadále zasílat každý měsíc zdarma do vaší emailové schránky. Pokud se chcete dozvědět další informace jak na rovné příležitosti u vás ve firmě, máte možnost objednat se na konzultaci. Poskytujeme konzultace pro zaměstnavatele v oblastech realizace programů zaměřených na sladění osobního a pracovního života (např. flexibilní formy práce či firemní zařízení péče o děti) a rovných příležitostí pro ženy a muže. Soustředíme se i na zaměstnané Součástí projektu je informační centrum poskytující literaturu a informace z oblasti rovných příležitostí žen a mužů. Centrum můžete navštívit v knihovně Právní Na začátku roku 2009 bude realizován reprezentativní výzkum mezi zaměstnanými, který se zaměří na sladění osobního a pracovního života a bariéry, kterým zaměstnanci a zaměstnankyně čelí. Projekt Zaměstnavatelé pro sladění pracovního a osobního života je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Máte-li zájem dozvědět se více o některé z uváděných aktivit, neváhejte kontaktovat manažerku projektu Alexandru Jachanovou Doleželovou na emailu: alexandra.jachanova@genderstudies.cz nebo telefonu: 224 915 666. zdroj: http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2139459&als[nm]=2139204 | ||

| Kdo mlčí, souhlasí: psychologické... | publikováno 31.08.2009 | |
Kdo mlčí, souhlasí: psychologické následky znevýhodňování a šikany na pracovišti
Obtěžování a další formy diskriminace byly nejdříve konceptualizovány jako problém upírání lidských práv, tedy problém právní. Následně se staly předmětem zájmu z hlediska ekonomického, tedy v souvislosti s negativním vlivem na pracovní výkonnost. Zájem ze strany psychologie přišel až v posledních letech. V praxi platí, že legislativní a psychologické souvislosti nemusí jít ruku v ruce. Jinými slovy, to že bylo právně prokázáno znevýhodňování či jiná forma nevhodného chování ještě neznamená, že postižená osoba zažívá i psychologické následky. A naopak, to že jednání nesplnilo z legislativního ohledu skutkovou podstatu diskriminace či jiného přestupku nebo trestného činu, neznamená, že se postižená osoba nemůže potýkat se závažnými psychologickými obtížemi.
Z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd (Čermáková, 2005) vyplynulo, že například s klepy a pomlouváním má zkušenosti skoro 60% žen a mužů, se snižováním výsledků práce okolo 40% osob. U sexuálního obtěžování se jedná o 28% žen, z toho 13% osobně a 15% u někoho jiného, u mužů 22%, z toho 4% osobně a 18% zprostředkovaně. Konkrétní případ systematické izolace jednoho kolegy celým pracovním týmem řešila i psycholožka Lucie Pajer ze společnosti Assessment Systems: „Jednalo se o jeho postupné vyřazení z kolektivu v podobě každodenního ponižování, nadávek a znehodnocování jeho práce. Cílené šíření intrik a lží zapříčinilo to, že se nelibostí nakazil celý kolektiv. Jak tomu tak už bývá, i daná osoba se chytla do pasti a svým chováním situaci přiživovala, jenom aby nepropadla izolaci, která se nabízela jako jediné možné setrvání v situaci - v práci. Až se jednou psychicky zhroutila přímo na pracovišti a vše vyšlo najevo. Tím, že se jednalo o dlouhodobé, nepřímo agresivní a kolektivní jednání, nebylo snadné ho odhalit.“
Jak se dělá pacient
Zážitky spojené s šikanou či obtěžováním mohou být pouze nepříjemnou vzpomínkou na minulé zaměstnání, ale pro řadu lidí se šikana na pracovišti stala noční můrou s dlouhodobými psychickými následky. Co může z pohledu z vnějšku vypadat jako poněkud drsnější přístup ke kolegům, je ve skutečnosti systematickou strategií útoku a může u oběti vést k zhroucení základních životních hodnot. Běžně se mohou objevit zdravotní následky psychosomatického charakteru, jako jsou poruchy koncentrace, spánkové problémy, neklid či úzkosti, bolesti zad, hlavy či žaludku. V případě mimořádně závažných zásahů do života jednotlivce, například při pokusu o znásilnění, může dojít i k rozvinutí post-traumatické stresové poruchy nebo depresivní epizody. Narušeno je i sebepojetí oběti, dostavují se pocity bezmoci, ztráty kontroly nad vlastním životem, bezcennosti a samozřejmě celková demotivace, která má následky pro kvalitu rodinného i pracovního života.
S psychologickými následky znevýhodňování je spojena i negativní stigmatizace oběti. Je to ona, kdo vyhledá pomoc psychiatra či klinického psychologa a je to ona, kdo může obdržet nálepku duševní poruchy, byť podmíněné stresujícím zážitkem. Paní Jana, kterou především kvůli romskému původu šikanoval kolega do té míry, že se psychicky zhroutila, uvedla jako snad nejhorší aspekt celé situace neochotu ostatních kolegů a kolegyň postavit se za ni. Sociální podpora, ať už na pracovišti, v rodině či v širším okolí, je významným faktorem, který pomáhá vyrovnat se s náročnými situacemi. Není vhodné situaci zbytečně "nafukovat" a případně oběť dále vystavovat "hladu veřejnosti po senzaci". Důležité je vyjádřit nesouhlas s danou situací a poskytnout postižené osobě takovou podporu, kterou sama opravdu ocení.
Vy raději odejdete sám...
Zmínili jsme náklady pro jednotlivce, který se stane obětí šikany či diskriminace, jaké jsou následky pro firmu? Výzkumy britské Rady pro zdraví a bezpečnost (HSE) naznačují, že až 40% obětí nevyhledá žádnou pomoc, nikomu se nesvěří, ale začne ztrácet pracovní motivaci a časem firmu opustí. Takové „řešení“ se nemusí firmě vyplatit, může totiž přijít o schopnou pracovní sílu a naopak si udržet osobu, která dlouhodobě nabourává celý tým. Lucie Pajer doplňuje: „Je zapotřebí, aby dala svým zaměstnancům otevřeně najevo, že se takové chování neakceptuje. Jinak i zde platí, kdo mlčí, ten souhlasí. Dále by se měla postarat o "postižené" zaměstnance, například jim nabídnout uhrazení péče psychologa-psychoterapeuta, nejlépe někoho nestranného mimo firmu. A pokud byl porušen zákon, tak situaci řešit ve spolupráci s patřičnými orgány. Ve zmiňovaném příkladu nakonec zaměstnanec odešel, důležité však bylo, že firma dala jednoznačně najevo, že určité chování v týmu je neakceptovatelné.“
Problémy se nevyhýbají ani společnostem, u kterých by to nikdo nečekal. Vleklé případy sexuálního obtěžování v organizacích OSN vedly v červnu 2009 ke změně příslušných politik s cílem zrychlit a zkvalitnit prošetřování oznámených případů. V minulosti se některé spory vedly i několik let, některé zůstaly neřešené, protože obvinění přestali pro agenturu pracovat. Evaluace vedou k pokusům o efektivnější přístup, bylo například zavedeno povinné školení v oblasti prevence sexuálního obtěžování. Právě tento aktivní přístup je známkou vyspělého přístupu společnosti, problémy se nevyhnou nikomu, co odlišuje, je právě postoj k řešení.
K projevům šikany může docházet mezi kolegy a kolegyněmi na stejné úrovni, jak je tomu i v uvedených příkladech, ale i ze strany nadřízeného či nadřízené. V každém případě je velmi složité se v situaci přehledně zorientovat a najít smysluplné řešení. Projevy jednání, které lze charakterizovat jako šikanu či znevýhodňování, jsou v každém případě důsledkem pracovní kultury založené na přepjaté podřízenosti/nadřízenosti a nevhodné personální politiky s ohledem na kompetence vedoucích, často se jich dopouští lidé, kteří se mohou jevit psychologicky jako normální, méně často jde o projev jejich osobnostní patologie. Není tedy možné spokojit se pouze s bezprostřední pomocí šikanované osobě nebo si myslet, že se situace vyřešila jejím odchodem, příčiny je třeba hledat v celkovém nastavení fungování organizace.
Zdroje:
Čermáková, M., Křížková, A., Dudová, R. Maříková, H., Uhde, Z. (2005). Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování v českém systému pracovních vztahů. Praha: Sociologický ústav AVČR, str. 21 – 35.
HSE, Rada pro zdraví a bezpečnost, Health and Safety Executive. Momaya, M. (2009). Do sexual assailants in the United Nations system enjoy impunity?
Svobodová, L. (2007). Vliv zkušenosti s mobbingem (šikanou na pracovišti) na motivaci jedince vrátit se zpět do pracovního procesu
zdroj: http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2195489&als%5bnm%5d=2195558 | |||
| Mýty o (anti)diskriminaci | publikováno 31.08.2009 | |
[31.8.2009, Linda Sokačová (s přispěním Martiny Štěpánkové), Gender Studies, o.p.s.,]
V červnu Poslanecká sněmovna ČR přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a téměř po roce tak schválila Antidiskriminační zákon. Zákon, který vzbuzuje v České republice řadu diskuzí, a zákon, který je bohužel obestřen řadou mýtů a předsudků, z nichž se však většina spíše než na argumentech zakládá na emocích. V následujícím článku Vám předkládáme několik mýtů, s kterými se lze často setkat. Mýtus 1: Diskriminace v ČR neexistuje Část politické reprezentace a některých expertů deklaruje, že v ČR nejsou potřeba žádná antidiskriminační opatření, protože diskriminace neexistuje. Těmto prohlášením však odporuje řada statistických a sociologických dat. Jde o reprezentativní kvantitativní statistiky rozdílů mezi platy žen a mužů (tzv. gender pay gap), mezi počtem žen a mužů pracujících na dobu určitou nebo postavení žen v řídících pozicích v soukromé i veřejné sféře, které každoročně prezentuje Český statistický úřad nebo Eurostat. Genderový platový rozdíl v České republice (platový rozdíl mezi muži a ženami, rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem v %) za rok 2006: 18 %. Podíl zaměstnanců pracujících na dobu určitou za rok 2006: ženy: 10,1 %, muži: 7,5 %. Genderový rozdíl: 2,6 %. Podíl žen a mužů v manažerských pozicích za rok 2006: ženy obsadily 29,2 %, muži 70,8 % těchto pozic.(1) Diskriminační mechanismy dokladují i sociologické studie a analýzy, které se zaměřují na fungování trhu práce. Úryvek z rozhovoru se zaměstnavateli k řešení návratu z mateřské/rodičovské dovolené (2): Respondentka: Taky se stane, že než se vrátí maminka z rodičovské, že se jí to místo zruší. Tazatel: Co se potom dělá v takových případech? Respondentka: My jsme slušný podnik, takže se dělá to, že jakmile maminka nastoupí, dostane výpověď. Tři měsíce je doma, my jí platíme, a když má nárok na dovolenou, tak jí ještě dáme dovolenou – to jako ne že bychom jí ještě tu dovolenou zaplatili – a pak skončí s odstupným. Rozhodně jí neřekneme, tak jako v ostatních podnicích, že bychom jí nabídli práci podřadnou, kterou jako odmítne, s tím, abychom jí nemuseli dávat odstupné, tak to jako ne. My si to nemůžeme ani tak moc dovolit, protože tohle, co mám před sebou, tak to je organizační struktura, kde jako to není možné říct, že: „my vám nabízíme práci uklízečky“, kterou vůbec nemáme. (…) ono se to místo, když potom je doma [žena na MD a RD], tak se snaží, v rámci úspory, co si budeme povídat, úspory jak zaměstnanců, tak i finanční, se to místo třeba zruší. Ona dostane to odstupné a tu práci si rozdělí. Tazatel: Hm. Myslíte si, že ty ženy jsou s tím spokojené, že dostanou odstupné a už se jakoby nemají kam vrátit? Respondentka: Já myslím ano. Jako nestěžoval si nikdo, že by chtěl zpátky do práce. Jsou rády, že jsme jim dali nějakou korunu. Tazatel: Hm. Respondentka: Jako říkám, to není jednoduché, když bydlí támhle někde a když má někam dávat malé dítě. Já nevím jak vy, ale já jsem dělala na tu zkrácenou pracovní dobu a ve dvě hodiny už jsem koukala, abych vyzvedla dítě ze školky. Než tam dojede a to, pak se taky musíte trochu tomu dítěti věnovat… pokračování článku na http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2195144&als%5bnm%5d=2195558 | |||
| Příběhy bez tváří – aneb Jak zviditelnit neviditelné? | publikováno 31.08.2009 | |
[31.8.2009, Kateřina Dušková, Gender Studies, o.p.s.,]
Gender Studies, o.p.s. v současné době realizuje projekt „Nenechte se diskriminovat“. Jeho aktivity jsou zaměřeny na osoby (potenciálně) diskriminované na základě věku a/nebo pohlaví v Libereckém, Pardubickém a Královehradeckém kraji. Významnou součástí projektu je informační kampaň, která v uvedeném regionu poběží v MHD prostředcích v průběhu tohoto podzimu. PR manažerka Gender Studies, o.p.s., Kateřina Dušková, se s námi podělila o myšlenky, které ji k přivedly k nápadu vytvořit vizuál této kampaně. Jak vypadá diskriminovaný člověk? Jak najít obraz diskriminace? Co mají lidé, kteří se s diskriminací museli vyrovnat, společného? A kdo je tedy tváří kampaně proti diskriminaci? Procházela jsem si příběhy diskriminace z poradny Gender Studies a představovala si lidi, kteří se na naši právničku obrací se svými dotazy. Nezřídka je na diskriminované nahlíženo jako na oslabenou skupinu chudáků, kteří se neumí prát za svá práva, a je tedy nutné se těchto lidí zastávat. Tak tenhle obraz jsem opravdu nezachytila. Pročítala jsem si příběhy schopných žen, které berou na stejné pozici méně peněz než jejich kolegové - muži, příběhy rodičů, kterým na rodičovské dovolené jejich zaměstnavatel oznámil reorganizaci podniku a oni přišli o místo, příběhy pětačtyřicetiletých žen, které nemůžou sehnat práci, protože jsou pro případné zaměstnavatele příliš „staré“…Byly to příběhy schopných a pracovitých lidí, kteří se v určité fázi svého života ocitli v oslabení, protože prostě zestárli a už nebyli pro pracovní trh atraktivní nebo se stali rodiči nebo potencionálními rodiči, nebo to prostě byly ženy – nezaměstnatelné kolem pětadvaceti – protože „co kdyby náhodou chtěly být matkami?!“ a nezaměstnatelné v pozdějším věku, protože „co s nimi“? Nechyběly ani příběhy sexuálního obtěžování – omezování osobního prostoru, které bylo možné také přiřadit k diskriminaci. Pro tuto její podobu jsme pak hledali obraz stísněnosti a nesvobody. Obrazem kampaně „Nenechte se diskriminovat“ se tedy nakonec nestala konkrétní tvář s konkrétním příběhem, ale bezejmenní lidé, kteří se ocitli v onom „oslabení“. Kampaň se pokouší akcentovat skutečnosti, pro něž býváme diskriminováni – rodičovství, věk, pohlaví… a nikoli konkrétní osoby. Výsledkem výše popsaného procesu jsou vizuály s tématem diskriminace v podobě pohlednic, letáku a plakátů. Na kampani se podílelo studio Photon (fotografie) a e-atelier (grafika). Související linky:
zdroj: http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2195597&als%5bnm%5d=2195558 | |||
| Zákon je na vaší straně: na slaďování osobního a pracovního života ... | publikováno 31.07.2009 | |
Zákon je na vaší straně: na slaďování osobního a pracovního života máte právo [31.7.2009, Gender Studies, o.p.s,]
Slaďování osobního a pracovního života je označení postojů a v návaznosti na tuto oblast i právních předpisů, které zohledňují požadavky zaměstnankyň a zaměstnanců udržet si profesní růst a zároveň se věnovat výchově dětí, péči o blízké osoby, osobním zájmům apod. Možnosti slaďování by měly reagovat na individuální podmínky a potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň v určité fázi jejich života. Pár příkladů Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců a zaměstnankyň do směn též k jejich potřebám souvisejícím s péčí o děti. Pokud tedy: Pečujete o dítě mladší 15 Jste těhotná Nebo prokážete, že převážně sám/sama dlouhodobě a soustavně pečujete o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu a požádáte o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět vaší žádosti, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody. Pokud jste těhotná nebo pokud pečujete o dítě mladší než 1 rok, nesmí vás zaměstnavatel zaměstnávat prací přes čas. Pokud jste těhotná nebo pečujete o dítě do věku 8 let, pak smíte být vysílán/a na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště pouze se svým souhlasem. Bezplatná právní poradna v oblasti sladění práce a rodiny Informujte se o platných podmínkách poskytování rodičovského příspěvku, o možnostech pracovat na částečný úvazek i vhodné úpravě pracovní doby v případě rodičovství či péče o osobu blízkou. Každé úterý do 9.00 do 11.00, středu od 14.00 do Otázky a odpovědi z internetové právní poradny: <!--[if !supportLists]-->· <!--[endif]-->Vracím se do práce po rodičovské dovolené, moje místo je obsazené. Může mi zaměstnavatel nabídnout jakoukoli práci a musím ji přijmout? Po návratu z rodičovské dovolené není zaměstnavatel povinen zařadit vás na původní práci a pracoviště, ale je povinen přidělit vám práci, která odpovídá vaší pracovní smlouvě. Zaměstnavatel vám tedy nemůže přidělit jakoukoli práci. <!--[if !supportLists]-->· <!--[endif]-->Pečuji o malé dítě a požádala jsme svého zaměstnavatele o úpravu pracovní doby, ale on mi sdělil, že mé žádosti nevyhoví, a že ve firmě nikdo žádnou takovou výjimku nemá. Podle zákoníku práce pokud požádáte jako rodič pečující o dítě do 15 let věku o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody. <!--[if !supportLists]-->· <!--[endif]-->Jsem na rodičovské dovolené a dítěti budou zanedlouho 3 roky. Chci zůstat doma do jeho 4 let, ale zaměstnavatel mi to nechce umožnit. Nárok na rodičovskou dovolenou máte podle zákoníku práce pouze do tří let věku dítěte, zatímco rodičovský příspěvek může rodič dítěte pobírat až do čtyř let věku dítěte. Můžete se tedy dohodnout se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, ale zaměstnavatel není povinen vaší žádosti vyhovět. <!--[if !supportLists]-->· <!--[endif]-->Mám nárok na volno, když jdu s dítětem k lékaři? Zaměstnanec či zaměstnankyně mají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu k doprovodu dítěte k lékaři. Volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Související linky:
zdroj: http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2192542&als%5bnm%5d=2192529 | |||
| Rodiče z Raiffeisenbank mají možnost využít školku ŽIRAiFKA | publikováno 31.7.2009 | |
[31.7.2009, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s.,]
Firmy, které umožňují svým zaměstnankyním a zaměstnancům využít firemní školku či jesle by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Proto pokaždé když na nějakou narazíme, ihned o tom informujeme. Tentokrát se jedná o firemní školku ŽIRAiFKA, která je určena zaměstnankyním a zaměstnancům banky Raiffeisenbank a provozuje jí společnost KinderGarten. O školce jsme mluvili s HR manažerkou společnosti Raiffeisenbank Petrou Boudovou. Jak dlouho funguje vaše firemní mateřská školka a komu jsou její služby určeny? Školka ŽIRAiFKA, kterou provozuje společnost KinderGarten, je určena přednostně pro děti zaměstnanců a zaměstnankyň Raiffeisenbank. Otevřena byla letos v únoru, v současné chvíli je v ní zapsáno 22 „bankovních“ dětí ve věku od 18 měsíců do 6 let, do konce roku nastoupí dalších 15 – 25 dětí, celková kapacita je až 60 míst. Přednost mají maminky vracející se z rodičovské dovolené, v případě volné kapacity ji mohou využít i další rodiče. Snažíme se podporovat také kolegyně z poboček, které nemohou školku využít z důvodu vzdálenosti od pracoviště, ty mohou čerpat finanční příspěvek banky na školku v místě svého bydliště. Proč se firma odhodlala k tak – zatím stále ojedinělému a náročnému – kroku, jakým založení firemního zařízení péče o děti bezpochyby je? Naším cílem je podpořit osobní rozvoj a kariéru žen, usnadnit jim návrat z rodičovské dovolené do zaměstnání a pomoci jim sladit jejich profesní a osobní život. Školka je otevřena každý den od 7 do 18 hodin a funguje 12 měsíců v roce, tedy i o letních prázdninách. Navíc je umístěna v blízkosti centrály Raiffeisenbank na Praze 4, takže je pro rodiče velmi dobře dostupná. Školka výrazně přispívá k vylepšení image banky jako dobrého zaměstnavatele, je to velmi zajímavý a neobvyklý firemní benefit, který může přilákat nové uchazeče a uchazečky o zaměstnání v naší bance a zvýšit loajalitu stávajících kolegů a kolegyň. Je, dle vašeho názoru, česká legislativa nakloněna zakládání firemních zařízení péče o děti? Jak by se, podle vás, dala situace v ČR v tomto směru zlepšit a zjednodušit? Bohužel zatím ne, současná česká legislativa firmy od podpory rodičovství spíše odrazuje. Společnosti nemají příliš možností, jak pomoci svým zaměstnancům a zaměstnankyním s péčí o děti. Podmínky ke zřízení vlastní školky jsou velmi přísné a téměř nesplnitelné, prakticky jedinou schůdnou cestou je tedy způsob, který jsme zvolili my – spolupráci s externím dodavatelem (v našem případě společností KinderGarten). Uvítali bychom, kdyby stát podporoval takové aktivity alespoň tím, že by náklady na provoz školky byly daňově uznatelným nákladem. Jaké jsou prozatímní zkušenosti s firemní školkou ŽIRAiFKA? Spokojenost rodičů je odrazem spokojenosti dětí, a ty spokojené jsou. Rodiče oceňují zejména dobrou dostupnost školky od centrály banky, otevírací dobu a velmi pěkné prostředí. Školka se nachází v nově zrekonstruované vile, kde je dětem k dispozici několik heren, jídelna, ložnice a dětské sociální zařízení. K vile patří zahrada s trampolínou, dvěma pískovišti a prolézačkami, na kterých se děti mohou vyřádit. Rodiče vítají také to, že jde o českou školku s výukou anglického jazyka, která probíhá formou her. Jaké další služby školka nabízí? Pedagogický koncept společnosti KinderGarten navazuje na nejmodernější evropské trendy zabývající se předškolní výchovou. Mimo výuky angličtiny jsou pro děti připraveny doprovodné kroužky a mimoškolní aktivity jako návštěva solné jeskyně, jízdy na koních či tématické výlety. Samozřejmostí je zajištění celodenního stravování a pitného režimu, zdravotních prohlídek, lékařských konzultací, předškolní výchova a příprava na základní školu. Komunikace s rodiči probíhá nejen osobně, ale také přes web školky. V nejbližší době bude navíc zprovozněna webová kamera, prostřednictvím které budou mít rodiče možnost sledovat své děti během celého dne. Máte nějaká praktická doporučení pro firmy, které momentálně zřízení podobného zařízení zvažují? Pokud firma přemýšlí o podpoře péče o děti, prvním krokem by měl být průzkum zájmu zaměstnanců a zaměstnankyň o takovou službu. Cílem je zjistit jejich potřeby a přání a snažit se najít takové řešení, které bude vyhovovat všem stranám. Dále je třeba důkladně zvážit všechny legislativní možnosti, finanční možnosti firmy a časové kapacity zaměstnance, který se bude projektu věnovat. Posledním důležitým krokem první fáze realizace je vybrat vhodného dodavatele a poradce, který má s podobným projektem zkušenosti. Související linky:
| |||
| Příručka Let´s work! | publikováno 07.04.2009 | |
www.profesia.cz: příručka Let´s work! vám přináší souhrné informace, které vám ulehčí cestu k vysněnému zaměstnání - ukázka: 3.2 | Před a po mateřské/rodičovské dovolené Avšak i žena v jiném stavu musí chodit do práce. Stává se, že kolektiv tuto soukromou věc přijme velmi kladně a budoucí matce vychází se vším vstříc. Často je bohužel realitou, že se žena stane terčem šikanování, a dokonce na ní nakládají i více povinností než má v pracovní smlouvě. Je proto dobré vědět nejlépe již při nástupu, jakou politiku fi rma vůči těhotným praktikuje – mají-li práci na částečné úvazky, zda v podniku funguje firemní školka, zda lze pracovat z domu. Pokud žena o těhotenství teprve uvažuje, bylo by dobré, aby si všímala, jak se zaměstnavatel k těhotným ženám chová. Bohužel i přes zlepšující se legislativu statistiky ukazují, že mnoho těhotných žen je z fi nančních důvodů nuceno chodit do práce i přes svůj špatný zdravotní stav. Je těžké najít rovnováhu mezi starostí o nenarozené miminko a nutností mít z čeho žít. Po porodu přichází nejen nečekaná úleva, že porodní bolesti skončily, ale hlavně neuvěřitelná radost a štěstí. Jistě, první týdny po porodu budou velmi náročné, ale nebojte se, jistě to zvládnete. Mateřský instinkt a láska ve vás probudí takovou sílu, že ani 5 krát za noc vstávat k plačícímu dítěti nebo neustále měnit plenky pro vás nebude problém. Tak jak půjde čas, miminko pomalu začne zvedat hlavičku, bude se pokoušet posadit, obrátit se, chodit po čtyřech a nakonec se postaví na obě nohy a začne objevovat svět. Po čase řekne první slovo a nakonec celé věty. Ať budete chtít nebo ne, přijde den, kdy se budete muset vrátit do práce. Zaměstnavatel je povinen vám podržet místo i pracoviště dle § 47 Zákoníku práce. Jedna věc je, co ukládá zákon, a druhá, co se reálně ve fi rmách děje, jak dokládají příběhy žen. Pokud budete po svém návratu na pracovišti čelit nějakým problémům, možná vám v hledání nové práce bude nápomocna i tato příručka. Dobrou zprávou je, že velké nadnárodní fi rmy začínají do České republiky přinášet pracovní trendy, které jsou ohleduplné jak k rodičům, tak i celé rodině. 3.2.1 | Pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby Pokud pracujete na rizikovém pracovišti a otěhotníte, zaměstnavatel má povinnost převést vás na práci, na kterou jste zdravotně způsobilá. A pozor, musí vám platit minimálně stejně vysokou mzdu či vám ji dorovnávat do úrovně, kterou jste měla na původní pozici. Nárok máte i na dvě půlhodinové přestávky na kojení. Ty se započítávají do pracovní doby, tím pádem jsou hrazeny. Chráněni jsou také lidé, kteří pečují o dítě. Na služební cestu mimo bydliště je může zaměstnavatel poslat jen s jejich souhlasem. Pečujete-li sám či sama o dítě mladší 15 let, pak si můžete požádat o zkrácení pracovní doby či její úpravu. 3.2.2 | Mateřská a rodičovská dovolená Zákon je v otázce čerpání mateřské dovolené až nečekaně přesný. Jedno je ale potřeba vědět každopádně: mateřská nesmí být kratší než 14 týdnů a nesmí být přerušena či skončena šest týdnů od samotného porodu. 3.2.3 | Zkušenosti rodičů Bylo mi naznačeno, že pokud bych se vracela později, musela bych si své postavení zase těžce budovat. Myslím, že hodně záleží na personálním oddělení, jak podporují ženy po mateřské dovolené při návratu do práce. My máme na personálním oddělení ženu, která se vrátila do práce 3 měsíce po narození syna. Proto nás ženy dokáže pochopit a vždy se snaží během mateřské dovolené přijímat lidi pouze na zástup.“ JANA, medicínská reprezentantka,31 let „Jak jsem měla možnost slyšet na procházkách s kočárkem, měla jsem velké štěstí a určitě nejsem sama, která jsem fi rmě velmi vděčná za podmínky, které ve firmě panují. Asi 8 měsíců před mým opětným nástupem do práce zřídil nejen firemní školku, ale dokonce fi remní jesle pro děti od půl roku a družinu pro školní děti. Byla to vlastně nutnost, neboť mnoho zaměstnankyň ve fi rmě se v posledních letech stalo matkami. Synovi se ve školce líbí, vídám ho vždy na obědy, kdy trávíme čas společně. Dokonce máme ve školce nainstalované kamery, takže pokud chci, můžu ho vidět na firemním intranetu. Jsem tak klidnější a spokojenější a plně se mohu věnovat své práci, kde se snažím podávat perfektní výkony, abych fi rmě aspoň touto cestou poděkovala.“ „Moje žena otěhotněla ještě na vysoké škole. Malá se narodila měsíc po její promoci. Manželka je doktorka a hned po mateřské dovolené musela nastoupit Můj návrat do práce už tak slavný nebyl. Kolegové ani vedení nějak nemohlo ustát, že je muž v 21. století na rodičovské dovolené. Po dvou týdnech jsem se rozhodl zaměstnání opustit a otevřel jsem si vlastní ateliér. Vede se mi velmi dobře a jsem rád, že mohu být zároveň úspěšným podnikatelem i otcem, na kterého se jeho dcera může vždy obrátit.“ BOHOUŠ, architekt, 30 let Celou verzi příručky najdete na www.letswork.cz ke stazeni ci k prolistovaní na http://www.profesia.cz/letswork/index_cz.html | |||

APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství | http://www.aperio.cz/ |
Posláním občanského sdružení Aperio je podpora informované volby, osobní zodpovědnosti a aktivního přístupu k rodičovství. Hlavní | |
| adresa společnosti: Plzenská 66, Praha 5, 15124 | |
telefonní kontakty: 739 062 011 739 062 011 | |
emailová adresa: aperio@aperio.cz | |
Centrum sociálních služeb Praha | http://www.csspraha.cz/ |
Příspěvková organizace hlavního města Prahy, je subjektem zastřešujícím řadu odborných pracovišť poskytujících různé typy služeb lidem, kteří se ocitli v tíživé sociální nebo životní situaci. Této široce definované cílové skupině Centrum sociálních služeb nabízí sociální, terapeutické a zdravotnické služby, psychologické i právní poradenství, přechodné ubytování nebo základní informační servis. Služby Centrum sociálních služeb nevyužívají pouze obyvatelé hlavního města, v mnoha případech je pomoc poskytována osobám prakticky z celé České republiky i cizincům. | |
| adresa společnosti: Chelčického 39/842, Praha 3 - Žižkov, 13000 | |
telefonní kontakty: 222 581 290 222 581 287 | |
emailová adresa: gabriela.dolanska@csspraha.cz | |
Firemní školky - Dům pro motýlky, o.p.s. | http://www.firemni-skolky.eu/ |
Dům pro motýlky, obecně prospěšná společnost, vznikla v roce 2006 jako jediná v ČR, která se zabývala zřizováním a provozem firemních školiček. Několik let pracujeme na vytváření vlastní rodinné koncepce a jejím průběžným ověřováním v praxi. Naším cílem je podpora rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce. Řešení současné situace vidíme ve slaďování profesního a rodinného života prostřednictvím firemních školek. Projekt konzultujeme s odborníky a spolupracujeme s MPSV a MŠMT. | |
| adresa společnosti: Služeb 3056/4, Praha 10, 108 | |
telefonní kontakty: 777 262 979 224 922 414 | |
emailová adresa: jana@dumpromotylky.cz | |
Gender Studies, o.p.s. | http://www.genderstudies.cz/ |
Gender Studies, o.p.s. je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. | |
| adresa společnosti: Gorazdova 20, Praha 2, 12000 | |
| sídlo společnosti: Klimentská 17, Praha 1, 11000 | |
telefonní kontakty: 224 913 350, 224 913 350 777 910 941, 777 910 933 224 915 666 | |
emailová adresa: office@genderstudies.cz | |
o.s. Fórum 50 % | http://www.padesatprocent.cz/ |
Snahou o.s. Fórum 50 % je změnit současnou nelichotivou situaci na české politické scéně, kde jsou ženy na všech úrovních – místní, regionální i parlamentní nedostatečně zastoupeny a tím vyloučeny z rozhodovacích procesů. Svými aktivitami chceme pomoci rozbít „skleněný strop“, který podporován společenskými genderovými stereotypy nedává ženám rovné příležitosti v zapojení se do politického rozhodování. | |
| adresa společnosti: Plzeňská 846/66 , Praha 5 , 15000 | |
telefonní kontakty: 257 216 170 774 411 151 | |
emailová adresa: info@padesatprocent.cz | |
Síť mateřských center o. s. | www.materska-centra.cz |
Úkoly sítě MC: Síť mateřských center je občanské sdružení, které sdružuje členy (jednotlivá mateřská centra) za účelem:
Poradenství: Co dělat, když se rozhodnete založit vlastní mateřské centrum? Pracovní doba kanceláře: Po - Pá - 9.00 - 12.00 hod. | |
| adresa společnosti: Hradební 3, Praha 1, 110 | |
| sídlo společnosti: Široká 15, Praha 1, 110 | |
telefonní kontakty: 224 826 585 | |
emailová adresa: info(zavinac)materska-centra.cz | |
Sociologický ústav AV ČR - odd.Gender & sociologie | http://www.soc.cas.cz/ |
Výzkumné oddělení Gender & sociologie - PhDr. Alena Křížková, PhD.: Oddělení Gender & sociologie bylo založeno v roce 1990, kdy byl zpracován výzkumný záměr Sociologického zkoumání postavení žen v české společnosti. Oddělení teoreticky i empiricky rozvíjí koncept generově orientované sociologie s přesahy k feministické sociologii a představuje jednu z klíčových vědeckých institucí, které se v české republice věnují postavení mužů a žen ve společnosti. http://www.soc.cas.cz/departments/cz/4/42/Gender-sociologie.html | |
| adresa společnosti: Jilská 1, Praha 1, 11000 | |
telefonní kontakty: 222 220 924 , 221 183 111 222 220 143 | |
emailová adresa: Alena.Krizkova@soc.cas.cz, gender@soc.cas.cz | |
Kontaktní informace a formuláře pro vložení organizace nebo akce naleznete v sekci kontakty
Podívejte se na partnerské weby